Spolehlivý partner pro Vaše finance

Slovník pojmů

 

Finanční záruka

Finanční záruka je jeden ze způsobů, jak zajistit dluh. Jde o závazkový vztah mezi třemi a více osobami (věřitel, dlužník, výstavce), v rámci kterého se výstavce (třetí osoba) zavazuje uhradit dluh za dlužníka v rozsahu a za podmínek uvedených v záruční listině.Právně je upravena v § 2029–2039 občanského zákoníku.

Pojištění

Pojištění je závazek pojistitele, potvrzený pojistnou smlouvou (pojistkou) pojistitele (zpravidla pojišťovny) s pojistníkem, který sjednává pojištění ve prospěch pojistěného (pojištěnce), vůči pojištěnci tlumit dopad (škodu) z určených negativních "škodních událostí". Pojistník, který se zavazuje hradit pojistné, i pojištěnec mohou být jednotlivci nebo právnické osoby. Často jde o tutéž osobu, pokud pojistník sjednává pojištění pro sebe sama.Pojistníci tak společně přispívají částí pojistného (kromě nákladů pojišťovny) do tzv. pojistného fondu [1], který je určen výhradně k úhradě případných finančních potřeb. O tvorbě, rozdělení a užití pojistného fondu rozhoduje jeho zřizovatel a správce – pojišťovna.Pojištění se vztahuje pouze na určité, předem dohodnuté události, které se vyskytují s určitou odhadnutelnou pravděpodobností. Pojištění jako takové neovlivňuje riziko výskytu události, ani případnou škodu. Pojištění pouze zmírňuje a tlumí jejich dopad. Běžnou formou jsou pojištění pokrývající podnikatelská rizika, úrazy, živelné pohromy, úmrtí (tzv. životní pojistky), ale také ztrátu výdělku ve stáří či během nemoci nebo výdaje na nutnou zdravotní péči. Je to průběžně placená forma zajištění, jejíž alternativou je spoření.Pojišťovnictví je specifické odvětví ekonomiky. Patří do terciárního sektoru národního hospodářství.

Stavební spoření

Stavební spoření je typem spoření. Vzniklo za účelem umožnit širokému spektru obyvatel formou výhodných podmínek spoření řešit a realizovat vlastní bytovou otázku.[zdroj?] Stavební spoření vytváří za spoluúčasti státu podmínky pro tvorbu vlastního kapitálu, které neumožňuje žádná jiná forma spoření, a společně s výhodným úvěrem prostředky pro financování bydlení.

Úvěr

Úvěr je, podobně jako zápůjčka, formou dočasného postoupení zboží nebo peněžních prostředků věřitelem na principu návratnosti dlužníkovi, který je ochoten za tuto půjčku po uplynutí nebo v průběhu doby splatnosti zaplatit určitý úrok. Kredit vzniklý bankovním úvěrem tvoří kolem 95 % oběživa prvního světa.[1]V České republice existují základní dva druhy úvěrů. Prvním jsou bankovní úvěry, které poskytují bankovní instituce. Dohled nad bankovními úvěry provádí Česká národní banka. Bankovní úvěry mají větší požadavky na bonitu klienta a zajištění úvěru a naopak jsou výhodnější, co se týče úrokových sazeb. Druhým typem úvěrů jsou nebankovní, které může žadatel získat jak od společností, které se jejich poskytováním zabývají primárně, tak od dalších právnických osob i fyzických osob, pokud se jedná přímo o investory. Dohled nad nebankovními úvěry provádí Česká obchodní inspekce. Výhoda nebankovních úvěrů spočívá v menší náročnosti na bonitu klienta a zajištění úvěru – malé krátkodobé půjčky jsou poskytovány bez ručitele a požadavku na příjem.[2] Naopak mezi nevýhody nebankovních úvěrů patří vyšší úroková sazba a důraz na včasné splácení.Mezi poskytovatelem úvěru a cílovým klientem obvykle figuruje i zprostředkovatel, který má za povinnost sjednat klientovi úvěr od investora (poskytovatele). Tento prostředník pracuje obvykle za úplatu.

Životní pojištění

Životní pojištění je taková pojistná smlouva mezi pojistníkem (klientem) a pojistitelem (pojišťovnou), ve které se pojistitel zavazuje zaplatit určenou peněžní částku pojištěné osobě v případě pracovní neschopnosti, doby nezbytného léčení úrazu, za trvalé následky úrazu, za hospitalizaci následkem úrazu, v případě invalidity 1., 2. nebo 3.stupně, závažných onemocnění a dalších připojištění nebo tuto částku zaplatit oprávněné (obmyšlené) osobě v případě úmrtí pojištěného. Pojištěný platí za tuto smlouvu v pravidelných dohodnutých intervalech pojistné. Smlouvy o životním pojištění před 1.1.2005 upravoval občanský zákoník[1], smlouvy s platností od 1.1.2005 do 31.12.2013 jsou upraveny zejména zákonem č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě.[2] Smlouvy s platností od 1.1.2014 se řídí opět občanským zákoníkem (zákon číslo 89/2012 Sb.).